Rozdělení hadronů, jejich anizotropie a korelace mezi nimi jsou nositeli bohaté informace o tom, v jakém stavu je horká hmota v momentě svého rozpadu na jednotlivé částice. Výsledky experimentů se srážením těžkých atomových jader jsou dnes k dispozici z různých srážkových energií: od několika GeV na nukleon až po tisíce GeV na nukleon na urychlovači LHC. Smyslem experimentů při různých energiích je, obecně vzato, hledání nepravidelností v závislostech pozorovaných veličin na energii srážky. Proto bude taková analýza provedena. Data je nejsnadněji možné analyzovat za pomoci parametrizací konečné produkce hadronů, například model rázové vlny (blast wave). Existující implementace modelu bude potřeba obohatit o nové korekce, například v důsledku viskozity anebo chemicky nerovnovážného stavu. V úvodní části práce bude prozkoumána možnost popsat existující data produkce klastrů (deuteronů, tritonů, hélia, a hypertritonu) za pomoci parametrizace vymrznutí doplněné o model koalescence.
[1] R. Scheibl, U. Heinz: Coalescence and flow in ultrarelativistic heavy ion collisions, Phys. Rev. C 59 (1999) 1585
[2] I. Melo, B. Tomášik: Reconstructing the final state of Pb+Pb collisions at s^{1/2} = 2.75 TeV, J. Phys. G 43 (2016) 015102
[3] ALICE collaboration: Measurement of deuteron spectra and elliptic flow in Pb+Pb collisions at s^{1/2} = 2.75 TeV at the LHC, Eur. Phys. J. C 77 (2017) 658
[4] ALICE collaboration: Production of deuterons, tritons, 3He nuclein and their antinuclei in pp collisions at s^{1/2} = 0.9, 2.76, and 7 TeV, Phys. Rev. C 97 (2018) 024615
[5] B. Tomášik: DRAGON: Monte Carlo generator of particle production from a fragmented fireball in ultrarelativistic nuclear collisions, Comput. Phys. Commun. 180 (2009) 1642